Test Honda CBR125R 2006: malorážka
Nesdílíme názor, že se jedná o motorku pro začínající závodníky nebo mladé střelce. Od toho jsou tady jiné modely i značky…
Posez na cebru je skoro jako na supersportech větších kubatur, jen ta uzoučká nádrž vám připomene, že sedíte na dvacce. Ehm, samozřejmě po nastartování už nepochybuje nikdo, i když zvuk nepatří k nejhorším z konkurence. Po prvním rozjezdu mě příjemně překvapila lehkost ovládání, na tom má bezesporu velký podíl těch dobře rozložených 115 kilo bez náplní. Nevím, jestli i tady vrtala Japoncům hlavou centralizace hmoty :) Design je celkem povedený a dílenské zpracování nemá cenu hodnotit, v případě Hondy je to vysoký standard.
Podle mě, se jedná o silniční motorku, na které nebude jezdit mlaďas náklony až na ucho, protože první věc, která tomu zabrání jsou pneumatiky. Uznejte, že zadní pneumatika o rozměrech 100/80-17 není nic moc a přední 80/90-17 taky adhezi moc nepřidá. Je ale pravda, že přilnavost je slušná, což se nedá říct o stykové ploše. Pokud by ale i přesto někdo toužil si motorku vylepšit, nabízí se možnost koupě jiných kol a tím bude problém bezesporu vyřešen :) Zamiluje se ji ten, kdo si libuje ve sportovnější jízdě a občas si trochu zařádí. Na trénink prvních akrobatických kousků je Honda jako dělaná, jízda po zadním nebo předním kole jí nečiní nejmenší problémy. Na záda si určitě musíte pomoct spojkou, ale stoppie je hračkou. CBRka se totiž chlubí přední 276mm jednokotoučovou dvoupístkovou brzdou a vzadu kotoučem o průměru 220mm s jedním pístkem. Nejvíc mě bavilo dobržďování do zatáček, kdy zadní kolo bylo téměř ve vzduchu a parádně hvízdalo, až všichni kolemjdoucí kroutili hlavou.
Vysokoobrátkový jednoválec se cítí nejlépe ve vyšším středu otáček, blízko maximu je už neklidný a prosí o přeřazení, pružnost motoru je také na vysoké úrovni, na to jsme si u Hondy už taky zvykli. Nebyl žádný problém jet padesátkou na trojku nebo na šestku, po pootočení plynem motorka prostě začne plynule zrychlovat, žádné škubání řetězem nebo podobné brykule.
Protože jsme měli možnost se na Hondě povozit i v noci, nesmíme zapomenout pochválit světla, svoji práci zvládají na výbornou. Temná noc v souboji s dvěma hondími žárovkami jednoznačně prohrává.
Nejvíc se mi líbila jízda po dálnici, na většině sériových stopětadvacítek přeci jen překážíte a málo kdy se vám poštěstí někoho předjet. To ale neplatí u CBR 125, upaloval jsem s ní 130, což je v běžném provozu rychlost naprosto dostačující. Neodpustím si poznamenat, že jsem na okresce natáhnul Chevrolet Corvette. Pán byl nejspíš poněkud zmožen a plahočil se asi osmdesát. Sakra se divil, když se kolem něj prohnala taková vosa :) Kdyby se náhodou probral a brnknul o plynový pedál, smetly by mě ze silnice jeho výfukové plyny…
Místo spolujezdce je zpracováno stejně jako na supersportech, takže vaše kočička zvyklá na pohodlné endurko bude chvilku skuhrat, než zjistí, že nemůže sedět rovně a kochat se krajinou, ale pěkně se předklonit, vystrčit zadek a chytit se nádrže.
Za přijatelnou cenu 85 tisíc dostanete super motorku, aneb hodně muziky za málo peněz. Kdo přemýšlel o koupi motorky na začátky své ratolesti, Honda CBR 125R je určitě dobrou volbou.
Přidat komentář 5