Superbike-online.cz

Test H-D Softail Slim: Malý bobber s velkým srdcem

26.června Jakub Miler

Softail Slim se svým vzhledem jednoznačně hlásí ke kořenům klasického motocyklu, ukazuje sílu a nekomplikovanost bobberů 50-tých let. Jednoduchost je hlavní heslo téhle a podobných motorek, ale to nejlepší je stejně jízda…

První FXST se v show roomech Harley Davidsonu objevil již v roce 1984. Vlivem doby však Softaily spíš tloustly přídavnými světlomety, hlubokými blatníky a podobnými zbytečnostmi, které na sebe poutaly pozornost. Naštěstí Senior designer H-D Casey Ketterhagen vyznává minimalismus, na který je zvyklý z Hot Rodů a tak mohl vzniknout model Softail Slim, který je ořezaný ode všech zbytečností a dává vyniknout srdci, tedy motoru. „Líbí se mi, když se můžu podívat dolů a vidím to, co mě veze“, říká o svém konceptu Casey. Sedlo je od nádrže Fat Bob posunuto mírně dozadu a tak padne jezdci, při pohledu dolů, do oka hlava zadního válce, chromový kryt primárního převodu a šestistupňová převodovka. Odkaz na dlouhou historii lze najít i na přístrojové konzoli Cat eye, která se používala na modelech ze 40-tých let.

H-D Softail Slim 005Slim však disponuje nejmodernější technikou. Zapalovací klíček není potřeba, stačí mít u sebe „šém ham foráš“ – kulatou plastovou krabičku, v jejíž blízkosti Slim ožije. Dvouválcový motor do V o objemu 1 688 ccm je vybaven vyvažovacím hřídelem a elektronickým sekvenčním vícebodovým vstřikováním. Typický charakter a zvuk však neztrácí díky dlouhému zdvihu, koncepci vzduchem chlazených válců a krátkých výfuků. Vidlicový dvouválec disponuje 132 Nm kroutícího momentu, který dodává motocyklu s pohotovostní hmotností 318 kg, nečekanou pružnost. V podstatě je jedno, jakou máte zařazenu rychlost, a motor vždycky za příjemného brblání postrčí stroj buldočí silou dopředu. Tohle vědomí dodává řidiči klid a jistotu při jízdě ve všech režimech. Další technickou vychytávkou v oblasti bezpečnosti, je citlivě fungující ABS, které mi pomohlo vyřešit nepříjemnou situaci, když mi cestáři během dvou nebo tří let, co jsem tam nejel, postavili před kruhový objezd za mostem přes Labe na okraji Mělníka, ještě jeden kruháč.

Předjel jsem na mostě příliš pomalu jedoucí auto a jakmile jsem se dostal kousek před něj, objevil se ten „nový“ kruháč. V tu chvíli mi došlo, proč asi jel tak pomalu. Tachometr ukazoval skoro stovku a kruháč byl najednou nějak moc blízko. Abych ho mohl bezpečně obkroužit, musel jsem hodně zpomalit a tak jsem silou hrábl po přední brzdě. Jenže 400kg oceli a masa se v tu chvíli nahrnulo jen na přední kolo. Guma odmítla nechat se dřít a úplně klidně se utrhla z asfaltu. Bez ABS by s největší pravděpodobností následoval pád, protože rychle se blížící vyvýšená betonová stěna vnitřního kruhu nedávala možnost brzdu povolit a náklon do strany by za takových okolností znamenal podklouznutí předního kola. Takhle se zpředu ozvalo jen dvojí krátké písknutí a kruháčem jsem naprosto v pohodě promanévroval. Ani jsem neškrtnul o zem, což se mi na H-D stává ze začátku poměrně často, než zklidním styl jízdy a přizpůsobím se nízko položeným stupačkám a spodním tahům rámu.

H-D Softail Slim 013V téhle situaci sehrál svou kladnou roli také výborně odladěný podvozek. Jistota, s jakou drží Slim i utaženější stopu, je další výrazný prvek téhle motorky, který podporuje můj celkově pozitivní pocit z ní. Díky vyvažovacímu hřídeli, který odstraní vibrace v drtivé většině spektra otáček, může být motor s rámem spojen napevno a tím opravdu značně zvyšuje tuhost rámu a posouvá jízdní vlastnosti Slima k dokonalosti. Dalším bonusem absence vibrací je skutečnost, že ani při delší jízdě nebrní jezdci ruce, což se mi u H-D stávalo a není proto nutné sundávat ruce z řídítek a nechat je trochu oddechnout. H-D má pro delší jízdu ve výbavě mechanický „tempomat“, který mi ale přijde v našich podmínkách naprosto nevyužitelný, až dokonce nebezpečný. Já bych se rozhodně přimlouval za instalaci elektronického tempomatu, který se dá snadno a rychle vypnout i bez předchozího tréninku, jako je na Electra Glide.

K příjemnému pocitu z jízdy přispívá samozřejmě i uvolněná jízdní poloha, velké stupačky, pohodlné sedlo a řídítka Hollywood, která jsou široká tak akorát a ještě vyztužená hrazdičkou. Při manipulaci s těžkým strojem na místě přijde vhod i výška sedla, která je pouhých 65 cm a dovolí tak i jezdcům mé postavy, rozuměj do 170cm, rozkročit nohy okolo motoru a výfuků tak, aby se nespálil a přitom měl obě chodidla pevně na zemi. Při rychlejších cestách, třeba po dálnici, se dá díky nízkému sedlu přikrčit za řídítka a omezit tak nepříjemný tlak vzduchu na hlavu. Maximální rychlost není, a u většiny modelů H-D ani nikdy nebyla, důležitá, nicméně Slim byl se mnou v případě potřeby ochoten letět i 160 km/h a i v této rychlosti se choval jako gentleman. Přitom se průměrná spotřeba přehoupla jen lehce přes 6 l/100 km.

H-D Softail Slim 010Po cirka 600km v sedle Softailu Slim jsem na dotaz o pocitech z motorky svému kolegovi řekl, že bych si tuhle motorku uměl představit jako jedinou ve své garáži. A i s odstupem času na tom trvám. Jízdu jsem si velmi užíval. Cestou do práce jsem třeba v pohodě stíhal kličkovanou mezi auty za streetfighterem z Fireblada. Při návštěvě hořických 300 zatáček jsem si zase vychutnával obdivné pohledy ostatních motorkářů a cestou domů jsem si v sedle odpočinul po 7 hodinovém postávání okolo přírodního okruhu. Softail Slim splňuje přesně to, co od motorky očekávám: je zajímavý vzhledem, zábavný výkony a jistý jízdními vlastnostmi. Jenže ani tohle všechno nemůže vyrovnat, podle mého názoru, příliš vysokou cenu – 18 996,- EUR.

Plusy:

- Silný a pružný motor
- Výborný podvozek
- Tvrďácký charakter

Mínusy:

- Malá možnost náklonu
- Vysoká cena

Podívejte se na video, v hlavní roli Softail Slim

Přidat komentář 1

Navigace

Přihlášení:
Registrace
RSS